Únor 2007

Divné poptávky

26. února 2007 v 17:42 | mikyth |  Jiné
Tady se poptejte a na můj blog a já si to přečtu a odepíšu vám.:-)

Sámo

26. února 2007 v 17:12 | Dějiny |  Dějiny
(? - 658, nebo 659) byl francký kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7.století a označovaného jako "Sámova říše". O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky obsahuje kronika tzv. Fredegara, kde je označován za pohana, ačkoliv Frankové v té době už přijali křesťanství.

Sámova říše:
Část Slovanů žijících na našem území, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem kolem roku 620 (uvádí se 623, nebo 624), právě v době kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem. Sámova skupina se přidala na stranu Slovanů a společně pobili mnoho nepřátel. Sámo ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za "krále". Kronikářem Fredegardem použité slovo "král" mělo však spíše význam "náčelník náčelníků", šlo o funkci vůdce uskupení slovanských kmenů - kmenového svazu.
Záznamy franského kronikáře Fredegarda, jsou nejstarší písemnou zprávou, kterou o Slovanech v českých a slovenskich zemích máme. Další vývoj popsal těmito slovy: "Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva syny a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné."
Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franckých kupcích. Byl poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu (631). Přesné místo, kde se pevnost nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala. Pravděpodobně přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy, její centrum údajně mohlo být někde v dolním Pomoraví.
Sámo zemřel pravděpodobně roku 659. O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.

Josef II.

26. února 2007 v 17:09 | Dějiny |  Dějiny
(1741-1790) vláda (1780-1790)
Josef II., od roku 1765 spoluvládce, vstoupil do šlépějí své matky a pokračoval v hlubokých reformách. A šel ještě dále. Dne 13.10.1781 odstranil vydáním tolerančního patentu jeden z pilířů, na nichž spočívala habsburská říše. Povolil jím luteránské, kalvínské i pravoslavné vyznání a zrovnoprávnil židovské obyvatelstvo, byť katolicismu ponechal výsadní postavení v církevní správě a školství.
Hned 1. února téhož roku dalším patentem zrušil nevolnictví. Odňal tak vrchnostem právo bránit poddaným v uzavírání sňatků i v odchodu z panství. Sedláci směli své děti posílat na studia, na řemeslo, prodávat i zadlužovat grunty i chalupy. Nebyli už povinni odebírat panské pivo či pálenku, mlít ve vrchnostenském mlýně atd. Roboty patent zatím nelikvidoval, pouze sjednocoval a ohraničoval jejich míru. Stanovoval 3 dny v týdnu jako robotní maximum v období žňových prací.
Obě opatření měla sloužit jak důstojnějšímu rozvoji lidské bytosti, tak státu a jeho potřebám rozšiřující se průmyslové výroby. V neposlední řadě vyvěrala z panovníkova osobního přesvědčení. Těžký život selského lidu v Čechách poznal Josef osobně počátkem sedmdesátých let a velké selské povstání roku 1775 ho ubezpečilo, že radikální řešení nelze dlouho odkládat. Vesnické obyvatelstvo na Josefovy činy nezapomnělo, spatřilo v něm svého ochránce a "lidového panovníka", jak ostatně dokládá obliba a rozšíření jeho jména v nižších sociálních vrstvách. Panovník sám ze své popularity těžil, rád cestoval pod jménem hrabě Falkenstein a seznamoval se s realitou na vlastní oči.
Aby Josef umožnil šíření osvícenských myšlenek, zmírnil dosud přísnou c enzuru.
V katolickém fundamentalismu viděl Josef překážku pokroku. Zvlášť spadeno měl na kláštery. Ty, které nepečovaly o nemocné, o školní vzdělání a pěstování vědy, rušil.
Vznikl přesný josefínský katastr, který evidoval veškerou plodnou půdu. Byly zjišťovány údaje o bonitě a hrubém výnosu podle jednotlivých plodin. Soupis se stal podkladem pro reformu daní a poddanských povinností.
Vydáním Všeobecného trestního zákoníku nabylo civilní i trestní právo moderních rysů. Byla stanovena rovnost občanů před zákonem. V podstatě byl zrušen trest smrti, zmizely tresty za čarodějnictví, bylo zrušeno mučení.
Ve velkém se za josefínské éry budovaly městské i vesnické školy a zdravotnická zařízení. Rostla síť poštovních spojů. Stavěla se divadla, otevíraly knihovny, přibylo nakladatelů, několikrát vzrostl sortiment knih.
Stát vynakládal velké úsilí i prostředky na povzbuzování průmyslové výroby, po desítkách vyrůstaly zejména plátenické a soukenické manufaktury. Na úhrnné hodnotě průmyslové výroby se textilní výroba podílela 84 %.
Úřady začaly kontrolovat, zda se města v pravidelném cyklu zbavují odpadků, zda se dodržují protipožární a hygienické předpisy. Městská policie se ujala dozoru nad bezpečností občanů. Na střechách domů se začaly objevovat nedávno vynalezené hromosvody.
Vyhlášení berního a urbariálního patentu znamenalo rovnoměrné zdanění poddaných a vrchnosti, fakticky i zrušení roboty. Hned po nástupu Leopolda II. však byly patenty zase zrušeny.
Na rozdíl od své matky chtěl císař vše řídit a kontrolovat sám, spoléhaje na své schopnosti. Aristokracie ho nenáviděla, poněvadž rušivě zasáhl do jejích výsad i životního stylu. Své plány na vybudování jednotně řízené, osvícené a mocné monarchie Josef nenaplnil. Jeho smrti šlechtické kruhy nelitovaly, uherská Pešť přijala zprávu o Josefově smrti s nadšením. Panovníkova úmrtí upřímně želel "pouze" prostý lid a vášniví stoupenci osvícenských ideálů

Ryby2

26. února 2007 v 15:59 | Ryby2 |  Jiné

Parma obecná

Hojně rozšířený druh především v Parmovém pásmu, zasahuje i do sousedních pásem, výjimečně se přizpůsobí i podmínkám v ÚN. Je oblíbenou sportovní rybou. Vnitřnosti, zejména jikry a mlíčí jsou jedovaté zvláště v době tření. Největší uváděná velikost 12,75 kg, 102 cm - tato rekordní parma byla ulovena v r. 1858 v Salzbachu . Kříží se s parmou středomořskou a ploticí. Průměrná váha lovených ryb je 1 - 2 kg.

Plotice obecná

Plotice obecná
Je velmi přizpůsobivá, najdeme ji téměř ve všech typech vod s výjimkou pstruhového pásma, vyskytuje se i v rybnících, ÚN. Při nedostatku dravých ryb se přemnožuje. Je to naše nejběžnější ryba, těží se sítěmi i sportovně, je vhodnou nástražní rybkou, je potravou dravců. Kříží se s cejnem velkým, cejnkem malým, ouklejí, jesenem, tlouštěm, ostroretkou a parmou obecnou. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,2 - 0,3 kg.

Pstruh duhový

Pstruh duhový: Nepůvodní druh, dovezen 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, v ÚN pstruhového typu, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i ¨sportovně velmi ceněný druh. Rekordní pstruh byl uloven v r. 1966 v jezeře Jewel Lake v Britské Kolumbii (Kanada) - 23,6 kg, 122 cm. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,30 - 0,40 kg
Pstruh obecný - forma potoční: Hospodářsky a sportovně je nejvýznamnějším a nejcennějším druhem pstruhových vod, vyhledává úkryty, je velmi plachý. Barevně je velice proměnlivý podle prostředí, ve kterém žije. V lukách bývá laděn více do zelena, ve skalnatých vodách je velice tmavý i černý. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,2-0,3 kg. Pokud je vysazen do ÚN postupně přechází na formu jezerní.
V současné době jedna z nejprodávanějších sladkovodních ryb. Pstruh se začíná v širší míře prosazovat i do běžných restaurací. Ideální pro domácí přípravu je zakoupení čerstvého chlazeného pstruha uchovávaného na ledě. V poslední době se tento nejvhodnější způsob prodeje živé ryby začíná naštěstí prosazovat i v našich podmínkách. V některých hypermarketech je k dostání i v živé podobě, což ovšem přidělává práci s ne zrovna příjemným kucháním zakoupené ryby. Tradičně je k dostání i forma mražená. Novinkou v obchodech je v současnosti filet ze pstruha vyráběný ve zpracovnách ryb.

Síh peleď

Síh peleď
Síh peleď: Nepůvodní druh, dovezen v r. 1970, je chován podobně jako maréna v chladnějších kaprových rybnících, vysazen i do některých ÚN. Kříženci s marénou jsou plodní. Cenná hospodářská ryba. Dnes již nejsou u nás čisté populace síha severního ani síha peledě. Z tohoto důvodu se také samostatně neregistruje, průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 - 0,5 kg.
Síh severní maréna: Nepůvodní druh, poprvé dovezen v r. 1882. Je chován v chladnějších kaprových rybnících, byl úspěšně vysazen i do některých ÚN. Hospodářsky cenný druh. Kříží se síhem peledí. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 - 0,5 kg..

Siven americký

Siven americký
Nepůvodní druh, poprvé dovezen v r. 1883. Žije v některých potocích a řekách pstruhového pásma, přizpůsobil se podmínkám i v některých ÚN, chován též průmyslově. Hospodářsky i sportovně cenný druh. Největší uváděná velikost 6,6 kg, 86 cm - tento rekordní úlovek je z roku 1947 a pochází z jezera Nippigon (USA). Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,2 a 0,3kg.

Slunka obecná

Slunka obecná
Hojně rozšířený druh mírně tekoucích a stojatých vod. Bez hospodářského významu. Potrava pro dravé druhy, nástraha při lovu dravců. Má neúplnou postraní čáru, sameček ochraňuje jikry.

Střevle potoční

Střevle potoční
Před nedávnem ještě hojný druh v pstruhových potocích a říčkách. Vlivem znečištění a úprav toků z mnoha míst vymizela. Nemá hospodářský význam, potrava pstruhů. Je řazena mezi zranitelné druhy. Postraní čáru má neúplnou.

Sumec velký

Sumec
V tekoucích vodách žije hlavně v cejnovém pásmu s členitým dnem, vyskytuje se ve stojatých vodách. Sportovně i hospodářsky cenný druh. Významný regulátor plevelných ryb. U sumců se někdy vyskytuje albinismus (chybějí pigmenty, hlavně melanin). Průměrná váha lovených ryb okolo 8 - 10 kg.
Sumčí maso je opředeno nejednou pověrou. Maso sumce není ani příliš tučné, ani není cítit bahnem, jak se v našich zemích traduje. Naopak v poslední době se čím dál častěji objevuje v obchodní síti ve zpracované formě. Sumčí filet nebo sumčí podkova jsou pochoutkou, která by dozajista obohatila i Váš jídelníček.

Sumeček americký

Sumeček americký
Nepůvodní druh, dovezen v r. 1890. Žije ve stojatých vodách s bahnitým dnem (tůně, ramena). Bez většího významu. Místy je loven sportovními rybáři. Jikry ukrývá v jamce. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,15-0,25 kg.

Štika obecná

Štika obecná
Žije téměř ve všech typech vod, především v cejnovém pásmu a ve stojatých vodách s úkryty a vodními porosty. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh. Významným regulátor plevelných ryb. V pstruhových vodách nežádoucí. Je stanovištní rybou. Průměrná váha lovených ryb 2-2,5 kg.
Druhý největší dravec našich vod štika, patří mezi dražší, exkluzivnější ryby. Opět se můžeme kromě kuchané štiky setkat také s porcemi. Podkovy (steaky) či filety jsou k dostání ve specializovaných prodejnách zásluhou zpracoven ryb. Štika je čerstvá k dispozici jen sezóně nejčastěji od listopadu do března. Zajímavostí je, že nejméně kostí obsahuje ocasní část ryby. Opět platí, jako u všech ryb, že při nákupu by jsme měli dát přednost rybě čerstvé chlazené uchovávané na ledu, která je navíc odborně vykuchána, před formou zmraženou. Pokud si ovšem svou štiku nechytnete a nevykucháte sami.

Úhoř říční


Úhoř říční
Žije v tekoucích i stojatých vodách. Jeho výskyt u nás závisí na umělém vysazování monté. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh, úspěšný je i jeho průmyslový chov. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,4-0,7 kg. Po dosažení dospělosti táhne do Sargasového moře na výtěr.

Tolstolobik bílý


Tolstolobik bílýHypophthalmichthys molitrix

Řád:
Máloostní (Cypriniformes)
Čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
Rozšíření a výskyt: jeho původní areál je povodí Amuru a na území Číny na jih až po Kanton. Po roce 1930 byl aklimatizován v evropské části Sovětského svazu. K nám byl tolstolobik bílý dovezen poprvé v roce 1964. Je chován především v rybnících, v menším počtu je vysazován též do některých nádrží s cílem omezit výskyt fytoplanktonu. Ojediněle se s ním můžeme setkat ve volných vodách.
Popis: má zavalité, robustní tělo, pokryté drobnými šupinami. Hlava je velká a široká, ústa jsou v horním postavení. Dolní čelist přesahuje horní, do níž zapadá malým výběžkem. Oči jsou výrazně nízko položené, až pod úrovní koutků úst. Břicho tvoří ostrý a neošupený kýl. Skřele dosahují k úrovni základu prsní ploutve nebo jej dokonce mírně přesahují. Řitní ploutev je široká a obloukovitě vykrojená. Ve hřbetní ploutvi jsou 2-3 tvrdé a 6-7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2-3 tvrdé a 11-14 měkkých paprsků, v břišních ploutvích 1 tvrdý a 16-18 měkkých paprsků. V postranní čáře je 111-129 šupin. Požerákové zuby jsou hladké, jednořadé. Žaberní tyčinky jsou velmi dlouhé, tenké, při bázi srostlé a vytvářejí hustou filtrační mřížku. Hlava a hřbet jsou šedozelené, boky a břicho stříbřité.
Biologie: nejlépe mu vyhovují otevřené stojaté či pomalu tekoucí vody s dostatkem planktonu. Živí se zejména planktonní potravou s převahou řas a sinic. Jeho růst je dobrý, ve 3-4 letech dosahuje v rybnících na jižní Moravě hmotnosti 1,5-2,0 kg. Pohlavně dospívá ve stáří 5-6 let. Vytírá se uměle.
Význam: aklimatizace tohoto druhu proběhla u nás úspěšně. Uplatňuje se jako vedlejší druh v obsádkách s kaprem.
Věda a výzkum: Na základě geniálního objevu týmu vědců z Gdaňské univerzity extrahovat z kůže této ryby vysoce kvalitní buňky kolagenu prospěšného pro lidský organismus, je Tolstolobik bílý, nejen v Polsku, pěstován v uzavřených lokalitách ne jako konzumní ryba, ale výhradně k zpracování pro mediciální a kosmetické účely
Lov: je těžko ulovitelný na udici. Má chutné a tučné maso.

Tolstolobec pestrý

latinsky: Arisichthys nobilis
slovensky: Tolstolob pestrý
anglicky: Big head Carp
německy: Marmorkarpfen

řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití

potrava: plankton
délka života:
pohlavní dospělost: 3-8. rok
doba rozmnožování: umělý výtěr

běžná velikost: 60-90 cm
maximum: 130 cm

Dovezený druh velké kaprovité ryby živící se živočišným planktonem. Dorůstá značných rozměrů, ale obtížně se loví na udici.
Obrovská těla tolstolobců plující pod hladinou uprostřed velkých vodních ploch představují lákavou, ale těžko ulovitelnou kořist.
Rozpoznávací znaky: velká hlava, nízko posazené oči, skvrnité zbarvení.

Ryby

26. února 2007 v 15:43 | Ryby |  Jiné

Amur bílý

Pochází z Číny, k nám byl dovezen v r. 1961. Obývá střední a dolní úseky řek, přizpůsobil se i podmínkám v rybnících, v melioračních kanálech a v mimopstruhových ÚN. Jeho vlastnosti, že požírá makrovegetaci, se využívá k melioraci zarostlých rybníků, ÚN apod. zvláště v teplejších oblastech. Je velmi cennou hospodářskou i sportovní rybou (z rybníků unikl do tekoucích vod). Kříží se s tolstolobcem pestrým. Průměrná váha lovených ryb se pohybuje mezi 2 - 4 kg.
Maso Amura: Jednou z ryb, která doposud nevstoupila v povědomí spotřebitelské veřejnosti je býložravý amur. Důvodem je především krátká doba existence v českých podmínkách. Amur se v českých zemích uchytil zhruba před čtvrt stoletím, takže o své místo na slunci musí teprve bojovat. Přesto je jeho bílé maso opravdovou pochoutkou. Amura můžeme buďto chytit na vlastní udici, nebo také koupit v obchodě. Z rozvojem prodeje zpracovaných chlazených ryb přichází i porcovaný amur. Půlky, podkovy a filety je možno spatřit i v našich obchodech. Vřele doporučujeme.

Bolen dravý

Bolen dravý
Žije ve středních a dolních úsecích řek, v tůních a mimopstruhových nádržích. Významně se uplatňuje při omezování plevelných ryb. Je velmi cennou hospodářskou i sportovní rybou. V naší literatuře je popisován pražský úlovek z roku 1916, který vážil 14,20 Kg a měřil 108 cm. Kříží se s ouklejí. Průměrná váha lovených ryb se pohybuje mezi 1,5 - 2 kg.

Candát obecný

Candát obecný
Osidluje střední a dolní úseky řek i stojaté vody. Zdržuje se ve volné vodě (dále od břehu) a v hlubších partiích. Významně se uplatňuje při regulaci plevelných ryb (nekonkuruje si se štikou). Je hospodářsky i sportovně velmi ceněnou rybou. Chrání své jikry, na čelistech a patrových kostech má kromě malých i dlouhé zuby, tzv. psí. Průměrná váha lovených ryb je mezi 1,5-2,5 kg.
Ceňenou pochoutkou ve vyšší cenové relaci je maso dravého candáta. K dostání především ve specializovaných restauracích. Na pultech obchodů se objevuje jen velmi zřídka.

Cejn velký

Cejn velký
Hojná hejnovitá ryba dolních toků řek a stojatých vod. Při nedostatku dravců hrozí jeho přemnožení, což je nežádoucí zejména ve vodárenských ÚN. Je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. V finském Hajka Fjordu byl uloven v délce 50 cm, váze 2,4 kg a bylo u něj zjištěno stáří 32 let. Kříží se s plotici, perlínem a cejnkem malým. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,5 - 1 kg.

Hlavatka obecná (podunajská)

Hlavatka podunajská
Je naší největší lososovitou rybou. Charakterizuje ji dlouhé válcovité tělo s protáhlou velkou hlavou a mohutnými ozubenými ústy. Nedospělé hlavatky postrádají hnědé zabarvení. Jsou stříbřité s příčnými tmavými pruhy. Žije v podhorských oblastech. Největší známý úlovek pocházel z Dunaje a vážil 52 kg. Hlavatka je pro svůj vzrůst a vynikající maso velmi cenná lososovitá ryba.

Hořavka duhová

Hořavka duhová
Žije v dolních úsecích řek, tůních a starých ramenech, kde se vyskytují mlži. Bez hospodářského významu, je vhodnou nástražní rybkou. Jikry klade do škeblí, postraní čáru má neúplnou, žije v hejnech, potravu přijímá i v zimně. Její existence v povodí podmiňuje výskyt právě škeblí. Na udicích se nechytá. Používá se jako nástražní rybka, kterou rybáři získávají čeřínkováním.

Hrouzek obecný

Hrouzek obecný
Hejnová ryba tekoucích a stojatých vod s písečným až kamenitým dnem (úkryty), je vhodnou nástražní rybkou, je potravou dravců. Kříží se hrouzkem běloploutvým. Lidové pojmenování: řízek, hřízek, řezan.

Jelec jesen

Jelec jesen
Hejnová ryba, vyskytuje se v mírně tekoucích úsecích středních toků řek i v některých stojatých vodách. V místech hojného výskytu býval loven sítěmi. Zlatá aberace se chová pro ozdobu například v zahradních nádržích. Kříží se s ploticí bolenem a tlouštěm. Průměrná váha lovených ryb je 0,5 - 0,8 kg.

Kapr obecný - Cyprinus Carpio

Kapr obecný
Kapr je nejvýznamnější rybou našeho i evropského rybníkářství, je velmi cennou sportovní rybou mimopstruhových tekoucích vod i nádrží. (U kulturních kaprů jsou známy 4 fenotypy ošupení) Š-šupinatý, L-lysec, Ř-řádkový, H-hladký. Pro ozdobu byli vyšlechtěni kapři zlatě a tříbarevně (koi) zabarvení. Kříží se s oběma karasy, tolstolobikem bílým, tolstolobcem pestrým, línem a amurem bílým. Průměrná váha lovených ryb je okolo 2 kg.
Tradiční česká ryba kraluje domácímu trhu sladkovodních ryb především díky vánočním tradicím. Prodej živého vánočního kapra je každoroční akcí, která zvedá obraty rybářským společnostem. V tomto období utrží rozhodující část celoročních příjmů. V poslední době se začíná kapr objevovat na pultech obchodů celoročně. Především ve velkých hypermarketech je již běžně k dostání kapr čerstvý chlazený, uchovávaný na ledu. Kromě takto prodávané kuchané ryby se setkáváme i s porcemi jako jsou půlky, trup, filet, vnitřnosti atd. Speciální pozornost zasluhuje kapří filet, který díky zpracování ve zpracovně má rozrušené hřbetní kůstky, které při konzumaci takto upraveného filetu nejsou pro člověka patrné.
V menších obchodech, kde není možno čerstvou rybu uchovávat na ledu, se objevují kapří porce ve vakuovém balení. Běžně je opět k dostání kapr mražený.
Podrobnější informace:
Kapr je jednou z nejznámějších, a snad i nejvýznamnějších, sladkovodních ryb nejen u nás. O tom svědčí i fakt, že tvoří přes 80% veškeré rybí produkce jak v přirozených vodách, tak v rybníkářství. Jeho původní domovskou oblastí v Evropě byly velké řeky spadající do úmoří Kaspického jezera, Černého a Středozemního moře. Dnes je však rozšířen prakticky po celém světě. Český kapr je dlouhá léta chlouba českého rybníkářství a pojmem po celé Evropě. Pro své výborné hospodářské výsledky a kvalitní chutné maso je neustále vysazován do chovných i sportovních revírů.
Kapr je teplomilná všežravá ryba zdržující se u dna. Ovšem na podmínky není nikterak náročný, a tak přesto že se mu nejlépe daří v dobře prohřátých vodách, přizpůsobí se též drsnějšímu tekoucímu prostředí. Jeho potrava je velmi pestrá, od živočišné (žížaly, menší červy, hmyz, blešivec a někdy údajně i drobnější rybičku) až po rostlinnou. Za tu mu pro rybáře může sloužit hlavně: chléb, různé druhy luštěnin, kukuřice, brambora atd.
Jednou z jeho hospodářských předností je jeho velmi rychlý růst. Už ve třetím roce tak může dosahovat hmotnosti okolo 2 kg a více. Nejvyšší doložený věk této ryby je okolo 50-ti let. Největším exemplářem byl asi 150cm dlouhý a přibližně 40 kg vážící kousek. V Čechách drží primát úlovek, z roku 1978, který měl asi 108 cm a vážil přibližně 29 kg.
Kapr, jako všechny nedravé ryby, má v tlamě místo zubů a jazyka tzv. požeráky. Požeráková kost, na níž, po každé straně, stojí pět stoličkových zubů, je uloženy před vchodem do hltanu a spolu s bulvou, drtí, lisují a vhodně upravují potravu, která jde přes hltan až do svalnatého jícnu. Ten končí v žaludkové části střeva.
Podobně jako většina ryb se rozmnožuje třením. K tomu dochází zpravidla od května do června ve stojaté, prohřáté vodě, bohaté na rostliny, kam klade samička jikry. Ty posléze svým mlíčím oplodní sameček. Jiker je asi do 1milionu kusů. Mají průměr kolem 1,5-2,0 mm a světle žlutou barvu. Pohlavní zralost dostávají ryby asi kolem třetího, čtvrtého roku života.
Tělo kapra je robusně stavěné, celé nebo zčásti pokryté šupinami. Hlava je poměrně krátká, tupá a ústa jsou směřována dolů. Pohyblivé a vysunovatelné rty vytvářejí rypec. Na horním rtu jsou 4 vousky. Původní divoká říční forma je nízkotělá, celé tělo má pokryté šupinami a linie hlavy přechází plynule ve hřbet.

Kapr koi

KOHAKU
KOHAKU
TAISHO SANKE
TAISHO SANKE
SHOWA SANSHOKU (GINRIN)
SHOWA SANSHOKU
(GINRIN)
SHUSUI
SHUSUI
UTSURIMONO (SHIROUTSURI)
UTSURIMONO
(SHIROUTSURI)
KAWARIMONO (KUMONRYU)
KAWARIMONO
(KUMONRYU)
HIKARIMONO (OGON)
HIKARIMONO
(OGON)
HIKARYMOYO (HARIWAKE)
HIKARYMOYO
(HARIWAKE)
HIKARIUTSURI (GIN SHOWA)
HIKARIUTSURI
(GIN SHOWA)
Kapr jako takový má mnoho barevných, ale i anatomicky odlišných forem. Stalo se tak dlouholetým křížením a šlechtěním. A tak máme i kapry modré, červené, zlaté, černé, nebo dvoubarevné či trojbarevné.
V posledních jmenovaných případech se jedná o tzv. KOI-kapry, neboli japonské kapry. Existuje 18 základních typů s různými názvy pro každý druh. Koi s více než jednou barvou jsou jedineční v tom, že nejsou žádné dvě, které by byly stejné.
Průměrná délka jejich života je 25 - 35 let.
Tělo je podlouhlé, ze stran mírně zploštělé. Od nestandardních kříženců se pravý Koi pozná zejména podle nízkého a válcovitého těla. Má koncová vysunutelná ústa opatřená dvěma páry vousků. V postraní čáře má 32 - 40 velkých šupin.
Nejznámější jsou barevné varianty:
Ogon - jednobarevné formy s kovovým leskem (zlatá barva).
Kohaku - dvoubarevná forma s bílou základní barvou a červenými skvrnami. Patří k nejstarší chované formě.
Bekko - jsou formy s černou kresbou na bílém, červeném nebo žlutém podkladě.
Asagi - jeho zbarvení je modrobílé.
Utsuri - jsou formy s černou základní barvou a jednobarevnou kresbou.
Sanke - tříbarevné formy:
Taisho sanke - je nejstarší trojbarevná forma. Bílý podklad a na ní červené a černé skvrny. Zbarvení musí být jasné a syté, bez černých skvrn na hlavě, které mohou dosahovat maximálně po oči.
Showa sanke - má černé tělo a na něm bílé a červené skvrny.
Chov Koi kaprů je v Japonsku téměř kultovní záležitostí. Správné označení pro barevného kapra v japonštině je Nishikigoi. Toto slovo se skládá ze dvou znaků, kdy první vyjadřuje "ryba" a druhý "obdělané pole". Je to jakási symbolika neustálého "obdělávání" a péče o pestrobarevné formy kapra, který již zdomácněl i v našich okrasných zahradách.

Karas stříbřitý

Karas stříbřitý
Rozšířil se u nás v 60. létech. Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je nežádoucí. Z poddruhu Karase byly vyšlechtěny barevné i tvarované odchylky - karas zlatý, závojnatky. Průměrná váha lovených ryb je okolo 0,3 kg. U nás se vyskytují převážně samice.

Koljuška tříostná

Koljuška tříostná
Obývá místy stojaté a mírně tekoucí vody. Na našem území ji pravděpodobně vysadili akvaristé. Bez hospodářského významu. Po výtěru samec hlídá jikry. Na bocích má až 35 kostěných štítků. Loví se do čeřínku.

Lipan podhorní

Lipan podhorní
Hejnová ryba v horních úsecích střední části toků (pásmo lipanové). Velmi cenná sportovní ryba, lov na mušku je vrcholem sportovního rybolovu. Má nádherně tvarově, barevně zajímavou hřbetní ploutev nazvanou u samců praporec. Literatura u nás uvádí lipana z r. 1967, který měřil 63 cm. Bohužel není uvedena hmotnost, ani místo úlovku. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 kg - 0,40 kg.

Mník jednovousý

Mník jednovousý
Žije skrytě ve všech pásmech vod, rybnících i ÚN. Hospodářský význam je malý. Je řazen mezi druhy vyžadující pozornost. Největší částečně zdokumentovaný úlovek byl zaznamenán na Aljašce. Měřil 180 cm a vážil 27,5 kg. Bohužel chybí údaje o místu a letopočtu. Větší aktivitu vykazuje v noci, při zakalené vodě a v zimě. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 - 0,50 kg.

Mřenka mramorovaná

Mřenka mramorovaná
Žije v potocích a říčkách pstruhového pásma, setkáváme se s ní i v průtočných rybnících. Je potravou pstruhů. Bez hospodářského významu.

Okoun říční

Okoun říční
Vyskytuje se v tekoucích vodách od lipanového pásma, až po cejnové pásmo, žije i ve stojatých vodách (rybníky, tůně, ÚN). V některých vodách se přemnožuje. V kaprových rybnících je považován za plevelnou rybu, v tekoucích vodách je sportovními rybáři velmi ceněn. Na konci 1. hřbetní ploutve je červená skvrna. Průměrná váha lovených ryb je 0,20 - 0,30 kg.

Ouklej obecná

Hojná ryba v dolních tocích řek (pásmo cejnové), vyskytuje se též v průtočných rybnících a ÚN. Hospodářsky nevýznamný druh, je významnou potravní složkou dravých ryb. Kříží se s bolenem, tlouštěm a perlínem.

Marie Terezie

24. února 2007 v 16:11 | Dějiny |  Dějiny
V habsburské monarchii začela nové osvícenské myšlenky prosazovat císařovna Marie Terezie.Po prohraných válkách s mnohými státy začala budovat STÁLÉ VOJSKO a stavět silné pevnosti.K tomu potřebovala dostatek peněz.Poto nařídila , aby daně , které dosud platili jen poddaní, odváděla i vrchnost.Současně SNÍŽILA ROBOTU NA TŘI DNY V TÝDNU.Nařídila svým úředníkům, aby zakázaly mučení obviněných.I vrchnostem byo přikázáno NEtrestat poddané bitím.K povznesení života v habsburské monarchii mělo významně přispět odstranění negramotnosti* a zvýšení vzdělanosti obyvatel.Proto Marie Terezie nařídila v roce 1774 zavést POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU pro děti od šesti do dvanácti let.Na venkově se začaly zřizovatobecné školy , kde se chlapci i dívky učili číst, psát a počítat.