Duben 2007

Tomáš Garique Masaryk

15. dubna 2007 v 20:41 | Dějiny |  Dějiny
Československý státník, první prezident Československé republiky. (Přijaté jméno Garrigue bylo příjmením jeho manželky.) Narodil se jako syn kováře 7. 3. 1850 v Hodoníně, zemřel 14. 9. 1937 v Lánech.
Na vídeňské universitě dosáhl Masaryk doktorátu filozofie /1876/, docentury /1879/ a roku 1882 byl jmenován profesorem na České Karlově universitě v Praze. Postupně se stal uznávaným vůdcem tzv. realistického křídla české buržoazní politiky, zejména díky redaktorství v časopise Atheaneum /1884/ a od roku 1887 v listě Čas, orientovaném na širší veřejnost. Téhož roku založil Masaryk politickou skupinu realistů, působící nejprve ve staročeské, později v mladočeské straně, za kterou byl roku 1891 zvolen do říšské rady a českého sněmu; roku 1893 se mandátů vzal. Založil revui Naše doba /1894/,kam přispíval. Získal značný vliv zejména na mládež bojem proti konzervativním postojům v antisemitské kampani (tzv. hilsneriádě), sporech o Rukopisy (královédvorský a zelenohorský), podporou některých požadavků dělnictva a polemikou s klerikalismem (= prudce vedenou výměnou názorů s představiteli směru, který prosazuje roli katolické církve a duchovenstva v politickém a kulturním životě). Zároveň však vystupoval proti marxismu a myšlence revoluce a odmítal materialistický pohled na dějiny, zejména ve svém spise Otázka sociální /1898/, který se stal základem reformismu české sociální demokracie. Roku 1900 spoluzakládal T.G. Masaryk Českou stranu lidovou (později realistickou a roku 1905 pokrokovou), kterou v letech 1907 a 1911 zastupoval v říšské radě. Po vypuknutí 1. sv. války emigroval. Roku 1916 se stal předsedou Národní rady československé v Paříži a organisátorem odboje v emigraci s cílem zřízení samostatného československého státu. Připravil půdu pro založení českoslov. legií v Rusku a zasadil se o jejich zařazení proti sovětské republice.
Po ustanovení Československé republiky, na němž měl velký osobní podíl, byl T.G.M. zvolen 14. 11. 1918 jejím 1. prezid. a pak znovu v letech 1920, 1927 a 1934.
Po celý život se zabýval problematikou nábož. přesvědčení, morálky a etiky. Měl podíl na akcích usilujících o potlačení revolučního dělnického hnutí. Dne 14.12.1935 se T.G.M. funkce prezidenta ze zdravotních důvodů vzdal.

Klokan znamenaný

8. dubna 2007 v 14:10 | Zvíře |  Zvířata
Klokan znamenaný Thylogale stigmatica patří k menším klokanům. Má stejně jako jeho nejbližší příbuzní poměrně podsadité tělo a je červenavě zbarvený. Liší se od ostatních podobných druhů svýma do červena zabarvenýma zadníma nohama.
Délka těla
40 - 55 cm
Hmotnost
4 - 6,5 kg

Výskyt

V několika poddruzích podél východního pobřeží od severního Nového Jižního Walesu až po špičku Yorského poloostrova. Je to zvíře žijící v mírném pásu tropických deštných lesů, proto ho poměrně snadno poznáme.

Zajímavosti

Tohoto klokana potkáme v deštných lesích východního pobřeží zřejmě nejčastěji. Je soumrakovým a nočním zvířetem a večer vylézá z houští na paseky za potravou. Zde ho lze dobře pozorovat. Za potravu mu slouží především spadané listí, živí se však i různými plody a houbami.Klokan znamenaný

Klokan quokka

8. dubna 2007 v 14:07 | Zvíře |  Zvířata
Klokan quokka Setonix brachyurus je malý zavalitý klokan s nápadně mohutnou hlavou a hustým kožichem.
Délka těla
40 - 55 cm
Hmotnost
2,7 - 4,2 kg

Výskyt

V jihovýchodní Austrálii byl původně velmi rozšířený. Později z pevniny téměř úplně vymizel, v současnosti se jeho výskyt opět rozšiřuje. Dává přednost husté vegetaci, přizpůsobil se však i sušším poměrům a otevřené krajině.

Zajímavosti

Klokan quokka je jedním z prvních klokanů, kterých si Evropané všimli. Již roku 1896 byl popsán jako jakási krysa velikosti kočky domácí.Klokan quokka

Klokan žlutonohý

8. dubna 2007 v 14:05 | Zvíře |  Zvířata
Klokan žlutonohý Petrogale xanthopus je obdařen nápadnou kresbou v obličeji i na těle, má žlutočervené nohy a proužkovaný ocas. Proto je jedním z nejnápadnějších klokanů.
Délka těla
48 - 65 cm
Hmotnost
6 - 7 kg

Výskyt

V současnosti se vyskytuje ve dvou poddruzích na severovýchodě Jižní Austrálie a na severozápadě Queenslandu, kdysi byl zřejmě rozšířenější. Pro svou krásnou kožešinu se ještě před několika desetiletími hojně lovil a byl dlouho považován za vzácného. Ve Flindersově pohoří v Jižní Austrálii je však nyní opět dosti hojný.

Zajímavosti

Klokani jsou se svou stavbou těla přizpůsobeni spíše energeticky úspornému pohybu v rovném terénu, však skalní klokani dobře šplhají po kamených útvarech. Přizpůsobili se svému životnímu prostředí, a tak je u nich dráp čtvrtého prstu na noze mnohem kratší než u ostatních klokanů, chodidlo je přitom drsné a po straně porostlé řadou chloupků. To zvyšuje třecí odpor a zamezuje sklouznutí. Ocas, který používají především při doskoku jako balancovací tyč, ohýbají za záda.

Klokan žlutonohý


Klokan černonohý

8. dubna 2007 v 14:04 | Zvíře |  Zvířata
Klokan černonohý Petrogale lateralis je středně velký skalní klokan, kterého lze lehce rozpoznat podle tmavých zadních nohou a černé špičky ocasu.
Délka těla
45 - 55 cm
Hmotnost
4,25 - 5,5 kg

Výskyt

Je rozšířen v několika poddruzích v centrální Austrálii a v suché části západní Austrálie. Jeho anglické jméno Black-footed Rock-wallaby napovídá že obývá skalnaté oblasti.

Zajímavosti

Všichni skalní klokani žijí výhradně ve skalnatých oblastech, především jsou li protkané trhlinami a jeskyňkami. V nich se klokani přes den ukrývají před horkem a slunečním žárem. Skalní klokani jsou soumraková a noční zvířata, která večer vylézají ze skal, aby se napásla.Klokan černonohý

Klokan rezavý

8. dubna 2007 v 13:58 | Zvíře |  Zvířata
Klokan rezavý Petrogale concinna je člen skupiny skalních klokanů. Vzhledem se podobá klokanu skalnímu.
Délka těla
29 - 35 cm
Délka ocasu
22 - 31 cm
Hmotnost
1 - 1,7 kg

Výskyt

Klokan rezavý se vyskytuje v Austrálii, v severovýchodě západní Austrálie a v Arnhemské zemi.

Tvrdá potrava

V období sucha klokan rezavý opouští svou noru jen v noci a živí se kapradinou nardoo Marsilea crenata, která roste na okraji tůní. Obsahuje až 26 % křemičitanů. Tato velmi tvrdá potrava vede k silnému opotřebování zubů, které však po celý život dorůstají. Opotřebené zuby vypadávají, následující zuby se v čelisti pohybují dopředu a nahrazují je, zatímco vzadu se vytvářejí nové. Tento způsob výměny zubů je společný všem klokanům, obvykle však končí pátou stoličkou.

Predátoři

Klokana rezavého často loví orel běloprsý.

Klokan rudý

8. dubna 2007 v 13:57 | Zvíře |  Zvířata
Klokan rudý leží v trávě.
Klokan rudý leží v trávě.
Klokan rudý Macropus rufus je největší žijící vačnatec. Jeho délka je 1 m až 1,6 m. Ocas bývá dlouhý 0,75 m až 1,2 m. Jeho hmotnost je 25 kg až 90 kg. Jde o běžný druh. Jeho jméno není odvozené od barvy srsti, ale od barviva vylučovaného žlázou na prsou.

Výskyt

Vyskytuje se ve velké části Austrálie, v největších počtech žije v otevřené savaně s lesíky.

Počet jedinců

Počet jedinců je proměnlivý rok od roku. Když je období dešťů, může populace čítat až 12 000 000 jedinců, ale v období sucha klesá na pouhých 5 000 000. Samice jsou březí jen když je dostatek dešťů a je dost zeleného rostlinstva. Za dlouhotrvajícího sucha se přestanou samcům tvořit spermie.

Potrava

Klokani rudí využívají ke zjištění vody svůj vysoce vyvinutý čich a jsou-li vodní zdroje omezené, stěhují se až 200 km od svých obvyklých pastvišť. Pasou se hlavně večer, spásají šťavnaté výhonky trav, byliny a listy.

Sociální jednotka

Žijí obvykle skupinách po dvou až deseti, přestože se v době sucha může nashromáždit u jezírka kolem 1 500 klokanů rudých.

Predátoři

Klokan rudý je pokládán za škůdce a je loven pro maso a kůži. Jediným jeho nepřítelem mimo člověka jsou orel klínoocasý a pes dingo


Klokan rudokrký

8. dubna 2007 v 13:50 | Zvíře |  Zvířata
Klokan rudokrký Macropus rufogriseus je středně velký poměrně podsaditý klokan s dosti hustým kožichem, snadno se pozná podle víceméně červenohnědého týlu. Své jméno získal podle narudlého zbarvení krku a na plecích.

Základní údaje

Velikost v porovnání s okolním rostlinstvem
Délka klokana rudokrkého je 66 až 93 cm, ocas je dlouhý 62 až 88 cm. Jeho hmotnost se pohybuje mezi 11 až 27 kg. Dožívá se 12 až 15 let.

Způsob života

Den tráví klokan rudokrký obvykle ukrytý v lese či ve stepi. Nejaktivnější je za soumraku a v noci, kdy se věnuje pastvě. Většinou se pase několik klokanů spolu najednou. Často se jedná o rodinné nebo alespoň příbuzenské skupiny, které nemají žádného vůdce a jednotlivá zvířata se pohybují podle své zvůle, zcela nezávisle na ostatních.
Když některý člen skupiny zjistí poblíž možného nepřítele, varuje ostatní dupáním nebo tlučením ocasem o zem. Skupina tehdy prchne nebo hledá útočiště vběhnutím do vody, když je v okolí.

Potrava

Klokan rudokrký je podobně jako všichni klokani býložravec, živí se výhonky trav, bylinami a listy.

Výskyt

Klokan rudokrký v lese (Freycinet NP, Tasmánie)Ve dvou poddruzích v jihovýchodní Austrálii od jižního Queenslandu až po jihovýchod Jižní Austrálie a na Tasmánii. Dává přednost lesům s hustým podrostem, k pastvě však potřebuje řídce porostlá místa. Je nejhojnější klokan blahovičníkových lesů. Kácení lesů mu spíše prospělo než uškodilo, neboť bylo vytvořeno více přechodů mezi lesem a travnatou krajinou.

Zajímavosti

Samice klokana rudokrkého nosí mládě ve vaku téměř nejdéle ze všech klokanů, až 40 týdnů.
Zvířata tasmánských populací, která dobře snáší i poměrně tuhou zimu, byla úspěšně přesídlena i na jiné kontinenty, dokonce i do severní a střední Evropy. [1] U pevninské populace se mláďata rodí ve všech ročních obdobích a u tasmánské od února do března, to znamená na vrcholu léta jižní polokoule. Na přelomu 19. a 20. století byl chován i v Česku v oboře u Poděbrad.

Klokan rudokrký


Klokan Parryův

8. dubna 2007 v 13:46 | Zvíře |  Zvířata
Klokan Parryův (latinsky Macropus parryi) je středně velký klokan. Poznáme jej zejména podle nápadné kresby v obličeji, podle dlouhého ocasu s černou špičkou a dále podle černých předních končetin.

Výskyt

Ve středním a jižním Queenslendu a v severovýchodním Novém Jižním Walesu. V Jižním Queenslandu se nachází až po západní výběžky Velkého předělového pohoří. V rovinné a kopcovité krajině s řídkými eukaliptovými lesy nebo ve stromových savanách.

Zajímavosti

Klokan Parryův patří k nejrozšířenějším klokanům obývajícím savany Queenslandu. Často ho vídáme ve stádech o 10 až 50 zvířatech. Ačkoliv hlavním obdobím jejich aktivity je noc, je možné je pozorovat při pastvě pozdě odpoledne nebo brzy ráno.
Klokan Parryův

Klokan parma

8. dubna 2007 v 13:44 | Zvíře |  Zvířata
Klokan parma Macropus parma je středně velký klokan s bílým hrdlem a tmavým pruhem uprostřed přední poloviny zad.

Výskyt

V severovýchodním Novém Jižním Welsu, v úzkém pruhu podél pobřeží.Obývá blahovičníkové lesy s hustým podrostem , ale k pastvě potřebuje i malé lesní paseky.

Základní data

Délka klokana parma je 45 až 53 cm. Jeho hmotnost je 3,2 až 6 kg.

Zajímavosti

Klokan parma byl určitý čas považován za druh v přírodě vyhynulý.Proto byly zahájeny pokusy znovu odchovat volně žijící populace zvířat,která byla dříve dovezena na Nový Zéland a z chovů zoologických zahrad .Před 30 lety byla ve východním Novém Jižním Walesu poprvé opět objevena volně žijící zvířata. V současnosti tento druh není hojný, avšak jeho přežití se zdá být zajištěno.

Klokan obrovský

8. dubna 2007 v 13:42 | Zvíře |  Zvířata
Klokan obrovský ( Macropus giganteus) je velký převážně šedý klokan, s délkou těla až 120 centimetrů a hmotností až 65 kilogramů.

Výskyt

V celé východní Austrálii v oblastech s více než 250 mm ročních srážek, jak v řídkých eukalyptových lesích, tak i v travnatých stepích téměř bez stromového porostu.

Zajímavosti

Je nejrozšířenějším klokanem sušších oblastí. Tvoří občas i velká stáda. Jako u ostatních velkých klokanů jsou samci mnohem větší než samice a mohou dosáhnout dvakrát či třikrát větší váhy. Občas můžeme pozorovat samce při soubojích, jak se snaží, opřeni o svalnaté ocasy, vzájemně se kopnout silnýma zadníma nohama do břicha .Klokan obrovský s mládětem

Klokan velký

8. dubna 2007 v 13:39 | Zvíře |  Zvířata
Klokan velký (klokan západní) Macropus fuliginosus je odlišný od většiny druhů podle ochlupeného nosu a od klokana obrovského podle hnědého zbarvení srsti.

Výskyt

Vyskytuje se v Jižní Austrálii od západního Nového Walesu a Victorie až po jihozápadní Austrálii. Ve východní části oblasti se často vyskytují smíšené populace s klokanem obrovským.

Základní data

Délka klokana velkého je 50 až 120 cm. Jeho hmotnost je 15 až 55 Klokan velký s mládětemkg.

Klokan dama

8. dubna 2007 v 13:38 | Zvíře |  Zvířata
Klokan dama Macropus eugenii je o něco větší než klokan parma, postavou a zbarvením velmi podobný.

Výskyt

Dříve byl rozšířen v početných izolovaných populacích na různých místech v jižní a jihozápadní Austrálii, mimo jiné i na různých ostrovech, na nichž částečně vyhynul. V současnosti žije již jen v jihozápadní Austrálii, na Eyreově poloostrově v jižní Austrálii a na Klokaním ostrově (Kangaroo Island), kde je hojný. Obývá oblasti s hustou vegetací, jaké vídáme v řídkých eukalyptových lesích, v pobřežních stepních formacích a v mallee (oblast suchých keřů).

Základní data

Délka klokana dama je 52 až 68 cm. Jeho hmotnost je 4 až 10 kg.

Zajímavosti

Na několika menších ostrovech u západoaustralského pobřeží se musí klokan dama téměř celý rok obejít bez sladké vody. Je podivuhodné, že tyto populace mohou uhasit svou žízeň mořskou vodou, aniž by jim uškodila. Jako většina klokanů je klokan dama soumrakovým a nočním zvířetem a opouští svůj úkryt v hustém porostu až po setmění.

Klokan dama


Klokan hbitý

8. dubna 2007 v 13:32 | Zvíře |  Zvířata


Klokan hbitý Macropus agilis je středně velký, dosti štíhlý klokan, který se dá poznat podle červenohnědé horní části těla, zřetelně kontrastující se světlou spodní částí.

Výskyt

V tropické severní Austrálii, od severního Queenslendu až po sever Západní Austrálie. Nezachází však příliš daleko do suchých oblastí vnitrozemí, je typickým obyvatelem tropických stromových savan a travnatých biomů se stromovým porostem. Setkáme se s ním i v jižní části Nové Guineje.

Základní data

Délka klokana hbitého je 60 až 85 cm. Jeho hmotnost je 9 až 27 kg.

Zajímavosti

Klokan hbitý patří k nejhojnějším větším klokanům, žijícím ve vlhkých tropických oblastech Austrálie. Rád se zdržuje v blízkosti řek. Jako u všech klokanů se malinké, slepé a holé mládě, vlastně embryo, rodí již měsíc po oplodnění. Potom vlastními silami vleze do matčina vaku, míří při tom nahoru a poté co najde struky, ústa kolem bradavky srostou. Zůstává sedm až osm měsíců ve vaku a využívá ho posléze ještě několik měsíců jako útočiště. Protože je připraveno ještě několik náhradních oplodněných vajíček, začne se, v případě, že mládě zemře, velmi brzy vyvíjet jedno z nich.Pasoucí se klokan hbitý

Klokan pralesní

8. dubna 2007 v 13:28 | Zvíře |  Zvířata
Klokan pralesní Dendrolagus bennettianus je jako všichni stromoví klokani.Má podsaditou postavu. Chybí mu světlá páska na přední části hlavy, kterou má jeho příbuzný klokan stromový.
Délka těla
50-65 cm
Hmotnost
5-13 kg

Výskyt

V deštných lesích v malé oblasti v severovýchodním Queenslandu.

Zajímavosti

Je těžké si představit jak klokani mohou šplhat po stromech, neboť ocas nepoužívají k přidržování, nýbrž pouze k balancování. Nejlépe odpovídá srovnání s jihoamerickými lenochody, i když stromoví klokani nejsou tolik pomalí

Klokan pralesní